Jak fouká v Řecku?

Řecko představuje celkem rozsáhlé území s více než 3000 ostrovy. Proto je potřeba si pro naše jachtařské potřeby toto území rozdělit do dvou základních celků a tím je oblast Jónského a Egejského moře. Tyto dvě oblasti se totiž od sebe povětrnostně výrazně liší. Všeobecně je Jónské moře považováno za oblast s mírnějšími větry. Egejské moře je pak známé především slavným větrem Meltemi, který dokáže jachtaře potrápit. Pojďme se ale na problematiku větrů v Řecku podívat detailněji. 

Podnebí panující v Jónském moři přináší sice i v letní sezóně příjemný vítr pro jachting, síla větru ale většinou nedosahuje žádných extrémních hodnot. Tuto oblast proto doporučujeme i začínajícím kapitánům. 

Ideální čas pro plavbu v Jónském moři je v období od června do září. Teploty jsou zde ale příjemné i v dubnu a květnu, kdy se léto pomalu probouzí k životu, nebo říjnu, kdy je moře stále ještě vyhřáté a zároveň není takové horko jako v hlavní sezóně. 

Mějte ale na paměti, že pokud se budete plavit mimo hlavní letní sezónu, teplejší oblečení  by se ve vašem zavazadle mělo objevit. Pro zimomřivé jedince doporučujeme na jaře a na podzim přibalit i tenký neopren či neoprenové plavky, pokud se plánují koupat v moři. 

Na jaře se v oblasti Jónského moře vyskytuje vítr s názvem Scirocco. Jedná se o teplejší typ větru, jelikož fouká od jihu. Většinou nepředstavuje žádné nebezpečí, může však přinést ve vzduchu písek ze Sahary. Vane pouze do května, pak ustane. 

Na jaře a na podzim se tu můžete setkat s takzvanými padavými větry, což jsou větry vznikající místně na závětrné straně geografických překážek, například pod horami. Tyto větry jsou často velmi rychlé a nárazovité, přichází často bez předchozího varování či náznaků. Umí potrápit především kotvící lodě v zátoce, protože se objevují hlavně navečer a v noci. Jejich charakter se blíží vlastnostem chorvatské bóry, působí ale kratší dobu. Vanou silou kolem 5 až 6 stupňů Beauforta.  

Egejské moře je z pohledu větru živější než moře Jónské. I v letní sezóně se zde můžete setkat s velmi silným větrem. Nejčastěji se jedná o vítr s názvem Meltemi. Protože se ale jedná o celkem rozsáhlou oblast, z níž každá je z hlediska větru specifická, projdeme si jednotlivá souostroví pěkně jedno po druhém. 

Na ty nejlepší trasy v Egejském moři se podívejte v tomto článku. 

Začneme tam, kde bývá vítr nejsilnější, a to je souostroví Kyklády. Sem se vydávají jachtaři, kteří touží zažít drsnější podmínky pro jachting a pořádně napnout plachty. Bezvětří tu zažijete málokdy a to platí i pro léto. 

Vítr s názvem Meltemi tu začíná foukat už dopoledne, k večeru pak slábne. Vane od severozápadu či severu. Vzniká kvůli tlakové výši nad Peloponésem a Jónskými ostrovy, která se spojí s tlakovou níží na severovýchodě. Většinou dosahuje síly okolo 20-25 uzlů, což představuje pro jachtaře skvělé podmínky pro vytažení plachet. 

Vítr může ale dosahovat až osmého stupně Beaufortovy stupnice. Meltemi je pak pro jachtaře spíše nepříjemný a může být i nebezpečný. Když je Meltemi velmi silný, lodě raději ani nevyplouvají, včetně trajektů. Nejsilnější bývá v červenci a srpnu.

Meltemi totiž s sebou přináší také vysoké krátké vlny, někdy až čtyřmetrové. Počítejte proto s výskytem tohoto větru při plánování trasy tak, abyste se nemuseli proti němu vracet zpátky do domovské mariny. Stoupání proti tomuto větru je totiž dost nepříjemné a jaksi nekonečné.

I na ostrovech Sporady dosahuje Meltemi určité síly. Vane zde spíše ze severovýchodního směru a to rychlostí od 4 do 7 Beauforta. Mějte se ale stále na pozoru a berte Meltemi v úvahu při plánování trasy plavby a kotvení. Síla Meltemi je hodně ovlivňována terénem pevniny, přičemž v závětří vysokých ostrovů můžou vznikat silné poryvy. Ty vás mohou nepříjemně překvapit.

Ani Dodekanésy nejsou větru Meltemi ušetřeny. Dokonce jsou častým cílem windsurfařů či kitesurfařů využívajících právě tento vítr ke svým radovánkám. V červenci a srpnu zde tedy klasicky vane Meltemi. Síly 7 stupňů Beauforta ale dosahuje již méně často. Přichází ze západního až severozápadního směru. Na jaře se sem pak sjíždí i méně zkušení jachtaři, protože fouká pouze mírný vítr o síle 3-5 BF. 

Při mírnějším Meltemi můžete pohodlně plout i po větru, loď se ale bude houpat, takže je potřeba na to posádku připravit. Při silném Meltemi je především plavba proti větru velice náročná. V jachtařském charterovém světě se již staly případy, kdy posádka nebyla schopná včas nastoupat zpět do domovské mariny, charterová společnost pak musela pro loď dojet později a posádka se vracela trajektem. Toho byste se měli snažit vyvarovat. 

Kréta je z hlediska větru velmi zajímavá. Na jaře a na podzim zde vanou teplé jižní větry, občas přinášející písek ze Sahary. V období července a srpna se zde také setkáte s Meltemi. 

Obecně platí, že jih ostrova je více větrný než jeho sever. Síla větru je zde ale zvláštně proměnlivá. Často zde nastává situace, kdy na jedné pláži fouká jako blázen a jen o kousek dál vládne bezvětří a další den je situace úplně opačná. Stejně tak se vítr mění dle denní doby. Někdy fouká celý den i noc, jindy začne foukat ráno a navečer ustane. 

V Saronském zálivu nedosahuje Meltemi velké síly, i když výjimečně může v období červenec/srpen dosáhnout až 6 BF v poryvech. Spíše zde převažuje severovýchodní směr slabšího větru. Tuto oblast bychom tedy klidně doporučili i začínajícím jachtařům či pro rodinné plavby. 

Zajímavé je, že na Chalkidiki se s Meltemi prakticky nesetkáte. Jedná se o velice výjimečný stav, kdy sem Meltemi dosáhne. Proto doporučujeme tuto oblast pro relaxační nenáročné plavby, například s rodinou. Klid a pohoda zaručena.